Česká republika se v rámci Evropy dlouhodobě potýká s jedním z nejvyšších počtů lidí ve věznicích v přepočtu na počet obyvatel. Setrvalým problémem je i vysoká míra užívání návykových látek mezi vězni. Podle odborných odhadů je užívá až 70 procent českých vězňů.

„V kampani chceme veřejnosti přiblížit situaci lidí se závislostí v českých věznicích. Skrze příběhy konkrétních lidí představíme i práci odborných sociálních pracovníků a adiktologů (působících v roli case managerů), kteří s lidmi se závislostí pracují přímo ve věznicích při přípravě na propuštění i poté, kdy ukončí výkon trestu. Systematická a dlouhodobá podpora, která je účinně využívána v řadě jiných evropských zemích, může výrazně snížit vysokou recidivu u této specifické skupiny českých vězňů,“ představuje cíle i obsah kampaně Jakub Michal, projektový manažer z Asociace poskytovatelů adiktologických služeb (APAS).

Návrat vězňů do společnosti komplikují strukturální problémy s bydlením, zaměstnáváním i snahou zbavit se dluhů

Kampaň je součástí víceletého projektu, který usiluje o zavedení podpory lidí se závislostí ve výkonu trestu při jejich přípravě na propuštění. Ke konci září 2023 vstoupilo do projektu celkem 420 vězněných osob, s 212 osobami byla provedena intenzivní příprava na propuštění na svobodu, z toho 120 osob již bylo propuštěno. Projekt zatím celkově úspěšně dokončilo 37 klientů (tedy zůstalo v kontaktu šest měsíců od propuštění). Kromě šesti zmíněných organizací je do projektu zapojena i Vězeňská služba, s jejími pracovníky case manageři úzce spolupracují ve všech 12 věznicích, ve kterých je projekt realizován.

„O case managementu jsem se ve věznici dozvěděl od speciálních pedagogů. Byl jsem uvězněný už potřetí, vždycky to souviselo s užíváním návykových látek. Drogy jsem užíval od čtrnácti let, hlavně pervitin. Léčbu jsem nikdy nedokončil a nejdéle abstinoval jeden rok. Case manager, se kterým jsem se začal setkávat, mi pomohl připravit plán výstupu. Z vězení jsem vystupoval v létě, byl jsem prakticky bez peněz a měl na sobě jen zimní boty a oblečení. V osm hodin ráno na mě před branou věznice čekal case manager.  Pomohl mi s cestou do Brna, kam jsem chtěl odjet. Sehnali jsme společně oblečení, potraviny a hygienu. Propojil mě v Brně s místní organizací, její pracovník mě doprovodil na předem domluvenou ubytovnu. Další dny mi pomohl přihlásit se na Úřad práce, požádat o dávky hmotné nouze a také navštívit sociálního kurátora a registrovat se u lékaře,“ popisuje svou zkušenost s podporou od case managera Roman, který byl do projektu zapojený během výkonu trestu v jedné z věznic ve Středočeském kraji. Roman se později ocitl v několika situacích, kdy mu byl opět nabízený pervitin. K užívání se už ale nevrátil. Získal práci, navázal přerušený kontakt se sestrou a po šesti měsících se přestěhoval do města, kde ona žije. S case managerem je stále v pravidelném telefonickém kontaktu.

„Dosavadní zkušenost našich sociálních pracovníků potvrzuje, že úspěšný návrat vězněných osob do společnosti komplikuje řada dlouhodobých strukturálních problémů. Konkrétně nedostupné kvalitní bydlení pro lidi s nízkými příjmy, nejisté a nedostatečně ohodnocené zaměstnání pro osoby po výkonu trestu nebo složité řešení předluženosti a nedostupnost části sociálních služeb v některých částech republiky,“ popisuje hlavní problémy propuštěných vězněných osob výzkumník Jiří Mertl z Univerzity Karlovy v Praze, který výzkumně sleduje a hodnotí průběh a výsledky projektu.

Mertl v červnové evaluační zprávě upozorňoval mimo jiné na to, jak nevhodným prostředím pro návrat z vězení jsou ubytovny, které jsou často tím jediným místem, kde lidé po propuštění najdou bydlení. „Sociální pracovníci a pracovnice je vnímají jako velmi nevhodné prostředí kvůli časté přítomnosti a snadné dostupnosti návykových látek, násilí i celkové nízké kvalitě bydlení,“ doplňuje Mertl. Zpráva upozornila i na náročnost nízko placených zaměstnání, do kterých lidé po výkonu trestu často nastupují. Odpracují mnohdy stovky hodin měsíčně, často několik dní za sebou více než 16 hodin denně. Alkohol a stimulanty v podobě pervitinu jim pak se svými účinky pomáhají překonat náročnost a stres způsobený z nároků těchto zaměstnání.

Spoty, noviny do věznic i sociální sítě

Témata kampaně zachycují dva krátké videospoty, určené pro sociální sítě a online komunikaci. První z nich přibližuje problematické oblasti, se kterými se setkávají lidé po návratu z vězení, druhý jak klientům může pomáhat odborný sociální pracovník (case manager). Vězněným osobám i odborníkům jsou určeny tištěné noviny „Na cestě za svobodou“, které obsahují konkrétní příběhy i informace o možné podpoře ze strany sociálních pracovníků a jejich kontakty. Sociální pracovníci je budou předávat klientům přímo ve věznicích, ve kterých působí. Kampaň, která využívá i příběhů konkrétních lidí se zkušeností z vězení, bude provázet cílená komunikace na sociálních sítích (facebook.com/pracezamrizemi a sociální sítě zapojených organizací), webové stránce pracezamrizemi.cz, online reklama a kampaň v médiích.

Ke stažení:

• Noviny „Na cestě za svobodou“ (PDF)

Kontaktní osoba:

Václav Zeman, mediální podpora projektu
tel.: 732 151 250
email: vaclav.zeman.pr@gmail.com

Aktuální data o vězeních a závislostech v nich v ČR:

• Recidiva propuštěných osob není v ČR oficiálně měřena, pracuje se s údajem momentálního poměru prvotrestaných a více trestaných vězněných ve věznicích, kdy v roce 2022 bylo ve věznicích zhruba 66 procent vícetrestaných osob. Obecně se kvalifikovaně odhaduje, že se recidiva dlouhodobě pohybuje mezi 60 a 70 procenty. Z důvodu různé metodiky výpočtu recidivy v různých státech je tento údaj jenom obtížně srovnatelný. Nicméně na základě kvalifikovaného odhadu patří recidiva v ČR v rámci zemí Evropské unie spíše k těm vyšším.
• Z celkového počtu 17 498 odsouzených osob ve výkonu trestu odnětí svobody v roce 2022 bylo celkem 12 612 drogově závislých  (Statistická ročenka Vězeňské služby ČR za rok 2022).
• Podle deskriptivní studie VS ČR Sarpo (2018) mělo v minimálně posledním roce před uvězněním téměř 54 % odsouzených problémy, které byly způsobeny užíváním alkoholu, nealkoholových drog nebo hazardním hraním.
• Počet vězněných osob v českých věznicích v posledních letech klesal kvůli omezení nástupů výkonu trestu v důsledku epidemie koronaviru (až na 17 498 v roce 2022). Nicméně v roce 2023 počet opět výrazně začal vzrůstat, a to až na 19 696 osob v září 2023. V přepočtu na 100 tisíc obyvatel má ČR jednu z největších vězeňských po­pulací v rámci zemí Evropské unie, kde je k 31. srpnu 2023 čtvrtá nejhorší.
• Celková ubytovací kapacita věznic je v současné době naplněna na 97 %. V některých věznicích ale překračuje limit až o 15 %.