V Deníku N vyšel 31. července 2023 rozsáhlý rozhovor s výzkumníkem Jiřím Mertlem, který má v našem projektu na starosti výzkum a evaluace. V rozhovoru mluví o stereotypech a předsudcích, které jsou ve společnosti spojovány s vězni a vězením i o tom, co brání vězněným v tom, aby se po návratu z výkonu trestu zapojili úspěšně zpět do běžného života.
Rozhovor s J. Mertlem: Vězení jako skladiště „nepotřebných“. K trestné činnosti dovede lidi často bezvýchodná situace
Redaktorka Deníku N Lenka Vrtišková Nejezchlebová vedla s Jiřím Mertlem podrobný a informačně bohatý rozhovor, ve kterém zmiňuje i řadu výstupů z výzkumů, které vedl v rámci tohoto projektu i při své akademické činnosti.
V rozhovoru Jiří Mertl mimo jiné říká:
- Pokud se ptáte na stereotypy spojené s vězni a vězněnými, napadnou mě dva. Zaprvé že je to pohodlný život. S televizí na celách. Někdy až luxusní. Byl jsem v rámci své práce asi ve dvaceti věznicích a věřte mi, že ani v jedné bych teda nechtěl trávit týden, natož roky. I kdybych měl na cele televizi, což navíc vůbec není obvyklé. Setkal jsem se s televizí v nějaké společenské místnosti, ale ne na cele. Je to depresivní prostředí. Luxus a pohodlí jsou mýtus.
- Když se podíváte na vězeňskou populaci, většinu tvoří lidé, kteří se od útlého dětství v životě setkávají se samými negativními událostmi. Vyloučená lokalita, chudoba, špatný přístup ke vzdělání, rasismus, rozpady rodin, závislosti, pobyty ve výchovných institucích a tak dál. To všechno vede k traumatizaci. Ti lidé uváznou v téměř bezvýchodné situaci, nemají motivaci, prostředky, kontakty k tomu, aby ji mohli řešit. Dovede je to k trestné činnosti. (…) Sociální systém nezafunguje tam, kde by byl nejvíc potřeba. Ti lidé pak nemají moc jiných variant než se živit v ilegálním nebo pololegálním režimu. Zahraniční výzkumy pak používají termín warehousing, tedy skladování. Skladování lidí, které systém vidí jako nepotřebné, ve vězení.
- Oficiální výpočet nákladů na jednu vězněnou osobu jsou v průměru tři miliony korun. Ale tolik stojí jen ten státní aparát: chytit, obvinit, odsoudit, uvěznit, věznit a propustit. Odhady, do kterých se započítávají další náklady, mohou jít do desítek milionů korun. Problém vrátit se na trh práce, žádné daňové odvody, vysoká pravděpodobnost, že skončí na sociální pomoci, že bude dál páchat trestnou činnost a jeho rodina pojede ve stejné trajektorii. Je to zátěž pro celou společnost z nejrůznějších hledisek. Investice do sociální práce, prevence a robustnějšího sociálního systému by se z dlouhodobého hlediska výrazně vyplatila. Stejně jako například lepší financování probačních programů…
- V aktuálním projektu pracujeme s principem case managementu. Spolupracuje se s lidmi na individuální úrovni, případ od případu. Podstatou je navázat vztah – v profesionálním smyslu. Pokud se to podaří, lidé bývají motivovaní do programu vstoupit a spolupracovat na změně. Specifikum tohoto projektu je provázanost spolupráce, kdy s klienty a klientkami začínáme spolupracovat již ve výkonu trestu, provázíme je procesem propuštění a pak s nimi spolupracujeme i po propuštění. Ve všech fázích se snažíme zjišťovat jejich potřeby a společně na nich pracovat, což pak zvyšuje šanci, že se dané osoby nevrátí do výkonu trestu. V tuto chvíli s námi v projektu úspěšně spolupracuje 58 osob a sedm osob jej úspěšně ukončilo. Když to vynásobíte zmiňovanými náklady na věznění, v tuto chvíli šetříme veřejnému rozpočtu skoro 200 milionů Kč.
Celý rozhovor si můžete přečíst na webu Deníku N (celý obsah je dostupný jen pro předplatitele).
Jiří Mertl
Sociolog, expert na sociální práci a otázky sociální spravedlnosti. Působí jako vědec, odborný asistent a pedagog na Katedře aplikovaných sociálních věd při Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Je analytikem Asociace organizací v oblasti vězeňství (AOOV) a zároveň garantem pracovní skupiny AOOV „Bydlení a zaměstnanost“.
